Historie obce

Název obce prošel historickým vývojem od původního názvu z dob Viléma z Pernštejna Lohynice přes Lohenitz až po dnešní Lohenice. První písemná zpráva o obci pochází z konce 11. století, jedná se o zakládací listinu benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem. Opatovický klášter založil Vratislav II, který daroval do majetku kláštera vesnice Břehy, Přelouč, Lohenice a další. V roce 1226 se obec nazývala Luhinnic. Další zmínka pochází z roku 1436, kdy je obec Lohynice, spolu se sousední obcí Mělče (dnešní Mělice), v majetku Diviše Bořka z Miletínka. Obce mu byly zapsány císařem Sigmundem společně s hradem Kunětice a dalšími okolními obcemi za věrné služby. Roku 1492 byly Lohenice vyplaceny a navráceny pod panství pardubické, které čítalo 24 rycht. Rychta Břežská byla tvořena sedmi obcemi: Břehy, Semín, Sopřeč, Žáravice, Vlčí Habřina, Lohenice a Mělice.  Po třicetileté válce (r. 1650) zbylo v obci jen 13 stálých obyvatel a tři spálené a pusté grunty. V záznamech katolického kostela v Přelouči z roku 1677 farář Karel Koránek uvádí, že v Lohenicích "žije 33 duší". Obec zůstala na pardubickém panství až do roku 1848, kdy byl na základě zákona o samosprávě v Lohenicích zřízen obecní úřad.

V roce 1821 byla v obci založena škola pro děti z Lohenic, Mělic a Břehů. Dřevěná stavba však 7. listopadu 1832 vyhořela a výuka poté probíhala v bytě baráčníka Josefa Bartoně v Lohenicích čp. 29. V roce 1838 i zde výuka dětí definitivně končí a přesouvá se do Břehů do chaloupky Václava Štěpánka čp. 24. V roce 1844 byla pak poprvé otevřena škola na Výrově, kde výuka probíhá v malotřídce dodnes. V roce 1890 má obec Lohenice 56 domů, v roce 1900 je to 61 domů a v roce 1910 pak 63 stavení se 455 obyvateli.

V 80 letech minulého století je v katastru obce zahájena průmyslová těžba štěrkopísku a to národním podnikem Prefa a JZD Bratranců Veverkových Živanice. Těžba byla v roce 1991 ukončena a opuštěné pískovny se mění v rekreační oblast s čistou vodou, kde se rozvíjí amatérský windsurfing a vodní lyžování.